Zajímavá místa Velkopavlovické vinařské stezky
Web: www.stezky.cz
Dolní Věstonice
Známé archeologické naleziště lovců mamutů z doby před 30 až 25 000 lety. Karel Absolon zde v roce 1925 našel světoznámou sošku Věstonické Venuše. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky (Dowina), připomínaného roku 1222. Farní kostel sv. Michala v jádru gotický, věž přistavěna 1581.
Lednice
Původně kolonizační ves dosáhla největšího rozvoje v 17. století, kdy se stala sídlem Liechtensteinů. Byl vystavěn rozsáhlý komplex zámku a hospodářských budov a založen park. Na přelomu 18. a 19. století byl zámek rozšířen a zámecký park byl upraven do tvaru hvězdy s množstvím průhledů na drobnou romantickou architekturu, zakomponovanou do krajiny. V polovině 19. století vznikl zámecký skleník a byla uskutečněna přestavba zámku ve stylu anglické novogotiky.
Valtice
Zásadní stavební činnost začala podobně jako v Lednici za Liechtensteinů v 17. století. Jejich stavitel Giovanni G. Tencalla vybudoval severně od renesančního zámku novou barokní rezidenci. Podle Tencallova projektu vznikl také jednolodní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koncem 20. let 18. století byla postavena jízdárna a brána spojující komplex zámku s náměstím. Okolí zámku získalo podobu barokní zahrady s barokním divadlem koncem 18. století. Stejně jako zámek bylo přebudováno i město.
Mikulov
Městská památková rezervace. Původně románský zeměpanský hrad, vystavěný Přemyslem otakarem I., získal svou dnešní podobu barokního komplexu po požáru v roce 1719, kdy byl za Dietrichsteinů přestavěn a rozšířen. Podhradí se v první čtvrtině 14. století proměnilo v gotické město, obehnané kamennou hradbou, jejíž úseky s dvěma půlkruhovými baštami se dochovaly do současnosti. Existenci jedné z největších židovských obcí v českých zemí připomíná naučná stezka vedoucí zbytky mikulovského gheta. Hrobka Dietrichsteinů je v sezoně přístupná. Na zámku sídlí regionální muzeum s velkou vinařskou expozicí, jejíž součástí je i zámecký vinný sklep a takzvaný desátkový sud o obsahu 1010 hl z roku 1643.
Nový Přerov
Obec byla kolem roku 1570 osídlena Charváty, kteří zde sídlili až do konce 2. světové války, kdy byli spolu s Němci násilně vystěhováni. Křižovatka cykloturistických tras.
Pasohlávky
Na Římském vrchu nad obcí byly objeveny pozůstatky římské vojenské stanice, která je nejsevernějším římským vojenským ležením (v roce 2002 otevřeno muzeum). Na ostrůvku Střední Nvomlýnské nádrže stojí kostel sv. Linharta se základy z poloviny 13. století - jediný pozůstatek zatopené obce Mušov. Středisko vodních sportů.