První doložená písemná zpráva o Uherčicích je z r. 1220, kdy král Přemysl Otakar I. daroval obec hraběti Konrádu z Hardeggu. V té době zde již byl farní kostel náležející vilémovskému klášteru benediktinské řehole v Čechách. Za husitských válek přesídlili vilémovští mniši do Uherčic, založili zde proboštství a sídlo opata. Poslední uherčický opat Petr byl donucen evangelíky uprchnout do Rajhradu, kde r. 1541 zemřel.
S historií se měnil i název obce: v r. 1220 Uhricic, 1267 Hursit, 1340 Aurcicz, 1459 Určice a od r. 1496 Uherčice.
Uherčice byly vždy typickou zemědělskou obcí, proslulou zejména svým vinařstvím. Již na nejstarší dochované pečeti z r. 1555 se objevuje vinařský nůž jako symbol pěstování vinné révy. Nejstarší osídlení bylo zjištěno během záchranného archeologického výzkumu v roce 1994. Jednalo se o sídlištní objekt z mladší doby kamenné.
Od roku 1850 přináležely Uherčice k soudnímu okresu Hustopeče, během II. světové války přešla jejich správa na soudní okres Židlochovice, později na politický okres Brno. Po osvobození v roce 1945 a po obnově okresu Hustopeče se politická správa opět vrátila. Od roku 1960 se Uherčice staly součástí okresu Břeclav.
Roku 1836 měly Uherčice podle prvního památného listu 175 popisných čísel, ve kterých žilo 1015 obyvatel. V roce 1930 bydlelo v 280 domech 1210 obyvatel převážně české národnosti. Při posledním sčítání v roce 2000 žilo v Uherčicích 1021 obyvatel, v roce 2016 to už bylo 1040 obyvatel.
